aktuálně

Projekt "Česko hledá budoucnost" mění pohled na společnost příštích patnácti let

Více než 100 akademiků, zástupců soukromého sektoru a nevládních organizací formuluje odvážnou, ale realistickou vizi pro Českou republiku pro příštích patnáct let. Projekt dnes v Praze představily přední osobnosti akademického a veřejného života.

Přestože  i v minulosti podobné projekty vznikaly, zůstaly jen na papíře. Stále se vrací otázka: Proč se nedaří v české společnosti vést diskusi o dlouhodobém směřování naší země? Projekt Česko hledá budoucnost se proto zabývá nejen tím, co je třeba dělat, ale také tím, kdo se může stát nositelem žádoucích změn.

Ve svém vystoupení  prof. MARTIN POTŮČEK, ředitel Centra pro sociální a ekonomické strategie při UK řekl:

„Jsem hluboce přesvědčen o tom, že, byť to zní  šablonovitě, je naše země na rozcestí. V situaci globální krize bude buď tato země stále snášet ideologické rozštěpy napříč nebo se podaří nalézt vnitřní síly, které na globální krizi zareagují úspěšným pokusem o celospolečenský dialog, který překoná nejostřejší hrany jinak přirozených ideologický konfliktů, a Česko tak najde svoji budoucnost.“

Zvukový záznam vystoupení profesora Potůčka

prof. Martin Potůček

Prof. VLADIMÍRA DVOŘÁKOVÁ, vedoucí katedry politologie VŠE mj. uvedla:

„V momentě, kdy společnost nemá vizi, je obrovské riziko, že se vytvoří falešná vize spojená s populismem. Mám obavy, že toto se již u nás začalo dít.“

Zvukový záznam vystoupení profesorky Dvořákové

ERIK TABERY, šéfredaktor týdeníku Respekt:

„Často se člověk setkává s názorem, že hledání vizí je jakési sociální inženýrství, že důležitý je provoz – co přináší aktuální dění. To je do jisté míry pravda, ale bez společného cíle, kam se společnost chce posunout, to prostě nejde.“

Zvukový záznam vystoupení Erika Taberyho

ONDŘEJ LIŠKA, vedoucí projektu a analytik think-tanku Glopolis:

„Dovolím si použít přirovnání z jedné ze studií našeho projetu. Školství potažmo celá společnost je něco jako velryba, také jen tak lehko nezmění směr. Hejno sardinek se však chová docela jinak. Většinou všechny plavou stejným směrem. Stane-li se, že několik jedinců změní směr, dostanou se do konfliktu s ostatními. Stačí ale, aby změnu směru uskutečnilo takových 10-15 % sardinek, a přidá se k nim celé hejno. Ke změně směru pohybu přitom dochází neobyčejně rychle, a to i přesto, že celkové množství sardinek v hejnu je tak velké, že hmotností překonávají velrybu. Naděje změnu tedy je, je však třeba o ni stát.“ 

Zvukový záznam vystoupení Ondřeje Lišky

PETR DRULÁK, politolog navázal:

„Pojem veřejný zájem se z české veřejné sféry v podstatě vytratil. I když v některých oblastech platí, že ve střetu soukromých zájmů se uskutečňuje zájem veřejný, v jiných oblastech to neplatí. Projekt považuji jako šanci rehabilitovat koncept veřejného zájmu. Mohou sardinky změnit směr? Věřím, že ano, ale nejdříve se ovce musí změnit na ony sardinky.

Zvukový záznam vystoupení Petra Druláka

Spuštění projektu Česko hledá budoucnost

PETR LEBEDA, ředitel analytického centra Glopolis uzavřel: 

Úlohou think-tanku je také tvořit mosty mezi různými sektory, včetně businessu. Ten se začíná dne probouzet a reagovat na politické klima a kulturu, které začínají ohrožovat samotnou podstatu fungování ekonomiky, trhu a demokratické kultury.“

Zvukový záznam vystoupení Petra Lebedy

Zvukový záznam následného pásma otázek a odpovědí

Projekt je financován Nadací Heinricha Bölla a European Green Foundation.  

kalendář

No events

facebook

novinky emailem

partneři

Glopolis

 

Heinrich Böll Stiftung

 

Green European Foundation