aktuálně

Tomáš Hradečný: Architektura nástrojem proti mentální barvosleposti


Dnes nežijeme v demokracii, ale tak, jak si obnovená národní fronta, nejzřetelněji na pražské radnici, demokracii představuje. Nedivme se tedy naší současné krizi a hledejme její kořeny za hustou mlhou vytvořenou z mýtů, pohádek a lží o našich vlastních dějinách.


Architektura nástrojem proti mentální barvosleposti

Jednotlivé státy evropské unie od roku 2000 postupně zpracovávají a přijímají dokument nazvaný Politika architektury, který vytyčuje hlavní zásady pro zdravý rozvoj vystavěného městského a venkovského prostředí s důrazem na kvalitní architekturu, výchovu a vzdělání v oblasti architektury a kultury prostředí (1). V případě České republiky je zásadním bodem dokumentu, nedávno doporučeného Senátem ČR vládě ke schválení (2) transparentní zadávání veřejných zakázek prostřednictvím architektonických soutěží (architektonická soutěž je jednou z forem soutěže o návrh dle zákona o zadávání veřejných zakázek), kdy hlavním kriteriem výběru zhotovitele není cena projektových prací, ale celková kvalita návrhu, tedy nikoli izolovaná veličina, ale souvislost.

O jak převratnou skutečnost se jedná, dokresluje fakt: za posledních deset let bychom stavby realizované z veřejných prostředků na základě architektonické soutěže spočítali na prstech jedné ruky. Všechny ostatní mají shodný scénář: výběrové řízení, levný projekt a překročený rozpočet - leckdy několikanásobně. Novostavby justičních paláců v Brně i Praze budiž příkladem.3)

Dosažení rovných transparentních podmínek při tvorbě prostředí, formujícího v konečném důsledku životy a charaktery všech, kteří se v něm pohybují, je jedním z předpokladů boření převládajících stereotypů a doktrín v myšlení české společnosti. Takový cíl se zdál být v roce 1990 na dosah, dnes víme, že to byla jen iluze, plynoucí, slovy Ladislava Jehličky, z naší mentální barvosleposti, neboť jsme vnímali tehdejší události izolovaně, bez postřehnutí souvislosti: „…po každém A nenásleduje náhodné, ale logické B….celé dílo TGM bylo přípravou na příchod Klementa Gottwalda“ (4). Dnes nežijeme v demokracii, ale tak, jak si obnovená národní fronta, nejzřetelněji na pražské radnici, demokracii představuje. Nedivme se tedy naší současné krizi a hledejme její kořeny za hustou mlhou vytvořenou z mýtů, pohádek a lží o našich vlastních dějinách. Jak psal František Palacký (5): „Český národ může žít buď v souručenství středoevropských národů, nebo pod německým nebo ruským panstvím.“ Klaus dnes opakuje Benešovy chyby jako přes kopírák, jenom namísto Stalinovy bolševické náruče vhání zemi do spárů ruských medvědích oligarchů.

Přejme si tedy, aby představitelé naší vlády a tzv. demokratických stran zastoupených v Parlamentu rozhodovali - nejen v této věci - nikoli izolovaně, ale v souvislostech, aby pochopili doporučení Senátu přijmout Politiku architektury jako krok směřující naší současnost do střední Evropy a umožnili architektuře být nástrojem proti mentální barvosleposti české společnosti.

Tomáš Hradečný, architekt

(09.09.2011)

1) http://www.cka.cc/oficialni_informace/pol_arch/evropske-politiky-architektury

2) http://www.cka.cc/oficialni_informace/tiskove-zpravy/senat-parlamentu-ceske-republiky-navrhuje-schvalit-politiku-architektury-cr

3) http://www.asb-portal.cz/architektura/stavby-a-budovy/administrativni/justicni-palac-v-brne-chyby-za-dve-miliardy-1315.html

4) JEHLIČKA Ladislav:  Křik koruny svatováclavské – str.72

5) PALACKÝ František:  List do Frankfurtu

 


kalendář

No events

facebook

novinky emailem

partneři

Glopolis

 

Heinrich Böll Stiftung

 

Green European Foundation