Očima osobností

Jaroslava Mildorfová: Ženy na vrcholu

Hlavním tahounem pokroku v oblasti generové rovnosti v businessu je tlak zahraničních matek nadnárodních firem.


 

Již mnoho bylo řečeno i napsáno o nízkém zastoupení žen na řídících a vlivných postech – v Poslanecké sněmovně (22%), ve vládě (13%), v top managementu firem (7,6%), ale třeba i v řídících orgánech centrální banky (14%), médií a dalších institucí. I když veřejná debata občas ještě sklouzne k otázkám, zda-li to tak náhodou není „přirozené“ ( žena má přece biologickou schopnost rodit děti, o které se pak má starat, její místo je tedy především ve sféře soukromé nikoliv veřejné), dovolím si tvrdit, že už i v České republice existuje celospolečenský konsenzus na tom, že ženy mají stejný nárok podílet se na řízení společnosti jako muži. Jak vyrovnaného zastoupení dosáhnout je však oříškem nejen pro českou společnost.

Zaměřme se nyní na business a politiku – dvě sféry, které kumulují nejvíce moci a peněz, tedy náš pomyslný „vrchol“. Ve které z nich se ženy a obecněji i téma genderové rovnosti etablují rychleji? Podívejme se nejprve do nedávné minulosti a poté se pokusme o výhled do budoucna.

Jen poslední dva roky pozorování politiky nám napovídají, že pravicové strany jsou v této oblasti více než konzervativní a pokud nedojde k jejich zásadní modernizaci, progresivní politiku od nich v oblasti prosazování genderové rovnosti očekávat nelze. Pod středopravicovou koaliční vládou (původně bez jediné ministryně) tato agenda mírně řečeno skomírá. Genderová rovnost pro vládní strany není ani tématem, natož prioritou. Návrh zákona na zavedení kvót pro politické strany schovali úředníci do šuplíku, protože vědí, že by neměl ani minimální šanci projít.

Opoziční ČSSD sice téma uznává, dokonce má k této agendě ve svých řadách odbornice i relativně detailně propracovaný program. Nicméně například na dlouhodobé neschopnosti zvolit si do vedení jedinou ženu (kvóta daná stranickými stanovami) nám strana ukázala, jak také může vypadat implementace deklarovaného záměru v praxi. Zelení, jediná strana s opravdu efektivní kvótou na kandidátní listiny strany (tzv.“zipová metoda“) se do Parlamentu nedostali a ani v nejbližších letech to zatím nevypadá na masivní comeback.

Hlavním tahounem pokroku v oblasti generové rovnosti v businessu je tlak zahraničních matek nadnárodních firem. Genderová rovnost, nediskriminace, rovné odměňování nebo podpora žen v managementu jsou hodnoty, která jsou samozřejmou součástí interních směrnic většiny západních nadnárodních společností. Spadají pod tzv. sociální odpovědnost firem. V rámci globalizace a harmonizace mnoho z nich vyžaduje zavedení podobných standardů i od svých českých poboček. I když jejich implementace po česku může být občas poněkud svérázná, tyto firmy jsou alespoň navenek nositelkami tématu a uznávají jeho důležitost. Jak ukázal nedávný průzkum agentury Millward Brown, více žen ve vedení firem zvyšuje hodnotu značky. Minimálně ty velké zahraniční firmy to dobře vědí.

Vyhlídky na nějakou legislativní úpravu, která by praxi zavedla celopošně, ale příliš optimistické nejsou. Česká republika se nedávno připojila k několika dalším zemím, které odmítly návrh Evropské komise na zavedení genderových kvót pro vedení firem. Výše naznačený trend ve firmách je však na státní politice nezávislý a do jisté míry nezvratný, protože firmy vědí, že se to vyplácí. Možná pomalu, ale zcela  jistě tedy zahraniční firmy nastavují normy a standardy i pro firmy české.

A kdy začnou být sociálně odpovědné i politické strany? Vidíme, že zastoupení žen v politice kolísá a na postupné „přirozené“ navýšení počtu žen se spolehnout nedá. Výsledek kroužkovací kampaně v posledních volbách do Poslanecké sněmovny (2010) jasně ukázal, že vyšší zastoupení žen v Parlamentu je vůlí voliček a voličů. V době, kdy veřejnou diskuzí hýbe korupce a ekonomická krize je však nepravděpodobné, že by si nějaká strana téma vzala za své a dokonce se s ním pokusila vyhrát volby.

Nic však není ztraceno. Pokud by se, ať už v levicové či pravicové straně, objevil nějaký osvícený a důvěryhodný lídr, či lídryně, který by téma genderové rovnosti dlouhodobě a důsledně prosazoval, jsem přesvědčená, že česká společnost by přijala změny velmi rychle. Zákonodárci mají koneckonců obrovský vliv nejen na tvorbu zákonů, ale i na veřejné mínění (ať už v tom dobrém či špatném smyslu).

Jaroslava Mildorfová, expertka na problematiku gender

22. října, 2012

 

kalendář

No events

facebook

novinky emailem

partneři

Glopolis

 

Heinrich Böll Stiftung

 

Green European Foundation